Jak žijí farmáři ve 3 zemích 3 světadílů

Co potřebuje farmář na západě Kambodži, aby uživil svou ženu a děti? Spolupracujeme se zemědělci v Etiopii, v Kambodži a v Moldavsku. Cílem jsou soběstačné ­farmářské rodiny.

Moldavský, etiopský nebo kambodžský farmář musí většinu jídla pro rodinu vyprodukovat sám. Musí ovšem počítat s tím, že přijde sucho nebo deště, a zacházet s půdou šetrně, aby se nevyčerpala a plodila i další roky. A případné přebytky může prodat, vylepšit farmu, poslat děti do školy nebo spořit na horší časy.


Život na venkově v Etiopii, Kambodži
a Moldavsku

Jih Etiopie – oblast Chuko

Rytmus života určuje práce v zemědělství a počasí, hlavně nepředvídatelné deště. Farmáři chovají ovce, kozy a krávy a pěstují ananas, enset, kávovník, kukuřici a mangovník. Lidí je hodně a zemědělská půda se bez citlivého zacházení rychle vyčerpává. Rodiny někdy vypěstují jídlo jen na 3-5 měsíců. Často chybí pitná voda a hygiena je nedostatečná. Místní úřady nedokáží bez pomoci poměry zlepšovat.

Kambodža – oblast Battambang

Lidé na kambodžském venkově jsou chudí. V úrodné oblasti Battambang pěstují hlavně rýži, která je jejich hlavní potravou i zdrojem výdělku. Velká sucha v posledních letech snižují úrodu a ohrožují rybolov. Vesničany živí také ovoce, zelenina a občasná nájemná práce. Hodně lidí dočasně odchází za prací do Thajska, odkud se snaží podporovat své rodiny.

Moldavsko – severní okresy 

V roce 1992 se rozpadly obrovské kolchozy a lidé dostali zpět zničené objekty. Na severu Moldavska jsou dobré podmínky k chovu skotu, produkci mléka a pěstování zeleniny. Mlékárny na severu Moldavska chtějí vykupovat mléko od místních zemědělců, ti ale nedokážou splnit požadavky na jeho kvalitu. Proto pro mléko nemají odbyt a často žijí na hranici chudoby.

 

Normální farmářova rodina potřebuje na stůl

stejné věci, které v Česku považujeme za samozřejmé součásti jídelníčku:

  • pitnou  vodu
  • obilí a rýži
  • luštěniny
  • mléko a maso
  • zeleninu a ovoce

Ale v Etiopii chodí ženy pro pitnou vodu třeba 4 kilometry daleko.


Co se nám společně daří

  • farmáři se učí ekologicky šetrné postupy
  • pěstují pestřejší škálu kvalitnějších plodin
  • už nejsou tak závislí na rozmarech počasí
  • vznikají nové zdroje pitné vody
  • rodiny si osvojují základní hygienické návyky
  • rodiny mají bohatší stravu celý rok
  • ve vesnicích se lidé organizují do svépomocných skupin
  • muži, ženy a mladí lidé se vzdělávají v drobném podnikání, aby se uplatnili na trhu
  • ženy a mladí lidé se také podílejí na rozhodování v obcích
  • moldavští farmáři sbírají zkušenosti na českých farmách


Jak můžeme být platní třeba v Kambodži?

Mezi našimi kolegy je odborník na tropické a subtropické zemědělství Vojtěch Žitný. Spolupracuje s dalšími odborníky a vědomosti předává tam, kde lidé potřebují zvýšit zemědělskou výrobu a zlepšit svůj každodenní život.

Propojujeme znalosti odborníků z Česka a zkušenosti farmářů v Etiopii, v Kambodži a v Moldavsku.


A výsledky tu jsou.

 

Možná potřebujete přesné údaje o našich zemědělských projektech v Etiopii, Moldavsku nebo v Kambodži?

Ale mnohem víc se dozvíte z příběhů farmářů z Battambangumoldavských zemědělců nebo obyvatel etiopského Chuka.


Tyto projekty byly podpořeny z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.