20. 4. 2016 – Už 8 let podporujeme ve městě Bahir Dar na severu Etiopie ženy samoživitelky, aby rozvinuly vlastní malou živnost. Ženy dostanou přibližně 6 000 birrů do začátku podnikání a školení v podnikatelských dovednostech.


Asnakech a syn

Je něco málo po poledni a paní Asnakech (30 let) je doma se svým třináctiletým synem. Tak to ale nebylo vždycky. Ještě nedávno pracovala paní Asnakech jako dělnice na stavbě. Do práce nastupovala v šest hodin ráno a domů se vracela po setmění. Manžel jí zemřel před několika lety. Její syn se vracel domů ze školy k zavřeným dveřím a volný čas trávil u sousedů. S maminkou se potkal až ve chvíli, kdy vysílená po celodenní dřině na stavbě uléhala do postele.

Pivo a prádlo

Dnes je všechno jinak. Ve školení získala paní Asnakech nejen potřebné znalosti, ale také odvahu a sebedůvěru, které jsou pro podnikání nezbytné. Po úvodním tréninku opustila práci na stavbě a rozjela podnikání hned ve dvou oblastech – vyrábí a prodává domácí pivo a k tomu pro místní lidi pere prádlo.

Ptáme se syna paní Asnakech, jestli je rád, že je maminka doma: „Teprve teď jsem šťastný,“ říká syn. Ostatně, je to na něm vidět.


Eseye Degu

Manžel paní Eseye byl vládní voják. Padl v boji v roce 2001, když jeho žena čekala jejich druhého syna. Od té doby žije paní Eseye (30 let) sama se svými dětmi. „Ne, dalšího muže nehledám. Chci se jen postarat o své děti,“ říká, když se ptáme, jestli se nechtěla znovu provdat.

150 korun za měsíc práce

Pomoc od příbuzných, kteří žijí daleko na vesnici, paní Eseye čekat nemohla. Sami mají dost těžký život. Eseye se proto zkoušela živit různě. Pracovala třeba v hotelové kuchyni za 150 birrů, to je 150 Kč, na měsíc. Začínala brzy ráno a domů se vracela až večer. O její děti se neměl kdo starat.

Paní Eseye nepomohla ani vláda, která jí nedala žádnou kompenzaci za ztrátu manžela padlého v boji. „Řekli mi, že se mám přihlásit na úřadu v Addis Abebě, ale neměla jsem peníze, abych se tam dostala. A kdybych je měla, koupila bych za to raději jídlo dětem.“

Pivo vlastní výroby

Paní Eseye vloni prošla naším „úvodem do podnikání“. Začala vyrábět a prodávat domácí pivo a kořalku Areke. Vydělá si pětkrát více než v hotelové kuchyni a přitom může mít své děti stále na očích. „Zavřu obchod hned, jak se setmí. Chci, aby mé děti měly klid na učení.“

Tímto úspěchem ale práce nekončí. Naši spolupracovníci v Bahir Daru se chystají na úřadech znovu otevřít otázku odškodnění za ztrátu manžela. „Je ale možné, že manžel uvedl v dokumentech pro vládu jméno jiné ženy jako adresátky odškodnění,“ dodává smutně koordinátor projektu pan Teshome Tena.

Žena jako přítěž?

To se nestává ale jen ženám vojáků. Mnoho mužů v Etiopii opouští své ženy hned, jakmile se stanou „přítěží“, třeba když kvůli nemoci ztratí příjem. Tak málo stačí, aby se žena i s dětmi ocitla sama a bez pomoci.

Paní Eseye už ale udělala podstatné kroky k samostatnosti.


Podle vyprávění Pavla Cedivody zapsala Hana Pfannová

 

Čtěte také o tom, jak se 27letý Simon v Zambii rozhodl změnit svůj život.

 

 

Asnakech Sendeku - Etiopie, Bahir Dar

Asnakech Sendeku – Etiopie, Bahir Dar

 

Asnakech se synem - Etiopie, Bahir Dar

Asnakech se synem – Etiopie, Bahir Dar

 

Eseye Degu - Etiopie, Bahir Dar

Eseye Degu – Etiopie, Bahir Dar

 

Eseye Degu s dcerou

Eseye Degu s dcerou